Jsou lékárny, které mají stovky balení penicilinu v šuplíku, říkají velkodistributoři léků v rozhovoru pro Vitalia.cz

Katastrofu na obzoru nevidíme. To vzkazují velcí obchodníci s léky pacientům před hlavní sezónou nemocí. Mimořádné dodávky penicilinu fungují, měly by být i čípky a sirupy pro nejmenší. „Je to příslib od výrobců, u kterého nám nezbývá nic jiného než se na něj spolehnout,“ říká Petr Doležal, ředitel největšího obchodníka s léky u nás. O úskalích dodávek v rozhovoru pro Vitalia.cz hovoří spolu s ředitelem dalšího velkodistributora Janem Rohrbacherem.

Lékárníci a pacienti mají dlouhodobé zkušenosti s výpadkem léčiv – antibiotickými sirupy, peniciliny, kapkami do očí, volně prodejnými sirupy na horečku či průjem nebo některými onkologickými léky. Proto se nejen oni ptají, jak to bude vypadat letos na podzim při další sezóně respiračních nákaz. Poslední dva roky přitom mají onemocnění, zejména u dětí, častěji komplikovanější průběhy, a tedy i spotřeba léků je vyšší.

Největší tuzemští obchodníci s léčivy vzkazují, že trh s léky funguje a panika či hromadění zásob nejsou na místě. „Věřím, že tak jako se za covidu nasytila velkými dodávkami vysoká poptávka po paracetamolu a dalších lécích snižujících horečku, tak to bude podobné i u antibiotik,“ říká pro Vitalia.cz Petr Doležal, generální ředitel společnosti Phoenix.

Distributoři zároveň připouští, že to, co se děje při obchodování s léky v poslední době, není běžná situace. „Objemy dodaných antibiotických sirupů se daří navyšovat. Ale týká se jich pořád ta sama písnička, a totiž, že poptávka je vyšší než nabídka. Dochází tudíž k tomu, že během jediného dne u nás tyto produkty mizí, protože je ihned rozvezeme do lékáren,“ popisuje Jan Rohrbacher, výkonný ředitel společnosti Alliance Healthcare.

Phoenix i Alliance Healthcare patří mezi přední distributory léčiv. Jsou tedy prostředníky na cestě léků od výrobců k pacientům. Jejich ředitelé poskytli Vitalia.cz unikátní dvourozhovor. S redaktorkou si povídali po jednání na Ministerstvu zdravotnictví v pátek 8. září, kdy ministr Vlastimil Válek uvedl, že do Česka v pondělí přijde mimořádně 30 tisíc balení penicilinu v tabletách.

Ministr zdravotnictví na tiskové konferenci uvedl, že léky jsou, jejich distribuce ale není celoplošná, takže nemusí být dostupné ve všech lékárnách. Je tomu skutečně tak?

Jan Rohrbacher: Ne, to jste špatně pochopila. Není rovnoměrné pokrytí léky. My při výpadcích dostáváme předobjednávky od lékáren. Ty máme v systému, a když nám potom léky přijdou, nejdříve vykryjeme předobjednávky, a to tak, jak nám přišly v čase, a samozřejmě v rámci nějaké logiky. Pokud najdeme nějakou anomálii, třeba že si nějaká lékárna objednala 10 tisíc balení penicilinů, tak jí je prostě nedáme. To je jasné.

Petr Doležal: V praxi to funguje tak, že lékárny si předobjednávky posílají k více distributorům, zpravidla ke všem čtyřem největším. To je zodpovědné a pochopitelné, protože se chtějí postarat o svého pacienta.

Jan Rohrbacher: A pak je to tak, že máme přeobjednávku na 100 tisíc balení penicilinů a u Phoenixu mají taky požadavky na 100 tisíc… Pak přijde 30 tisíc balení, které se rozdělí mezi čtyři největší distributory podle jejich podílu na trhu. Takže my jsme požadovali 125 tisíc balení, dostaneme sedm tisíc. A jak je mám rozdělit mezi 2500 lékáren? To je nemožné, protože to by na každou vyšly ani ne tři krabičky. Takže při této dodávce se nedostane na všechny, kteří si přeobjednávku zadali. Na druhé straně, těch 30 tisíc balení je běžně průměrná spotřeba penicilinů v ČR za měsíc. Přitom je jasné, že ten penicilin ani po pondělním závozu stále nebude. A je to odrazem toho, že každý pacient má tendenci, i když je zdráv, mít penicilin doma. Takže navštíví známého lékaře a ten mu je předepíše.

A není problém spíš v lékárnách, které si při lékové nejistotě chtějí prostě udělat před sezónou respiračních nákaz zásoby?

Jan Rohrbacher: Tak na to se zeptejte lékárníků. Ale jsou i takové, které mají stovky balení penicilinu v šuplíku, co kdyby náhodou… Úplně stejné to bylo s Nurofenem Jahoda. To byla stejná panika. Sousedky mě prosily, zda bych jim nesehnal každé pět balení, a já jim říkal: „Ale co s tím budete dělat? Vy potřebujete jedno balení, když bude vaše dítě nemocné, protože jinak ty suspenze akorát budete za rok vyhazovat, protože vám projdou. Tak to neberte těm, kteří to potřebují.“ U nás se prostě chovají lidé tak, že musí mít nakřečkováno. A to je problém. Penicilinu je dost, pokud ho nemají lidé, kteří ho nepotřebují nebo není v lékárnách, které ho mají nadbytek. Protože pak jsou naštvané lékárny i pacienti, kteří ho nemohou sehnat.

Petr Doležal: My pořád spojujeme dvě věci: Dostupnost pro pacienta a dostupnost pro lékárnu. Ale nedostupnost pro lékárnu neznamená automaticky nedostupnost pro pacienta. Ten si jen musí dojít do jiné lékárny. Nám se tady nestalo to, co zažívali pacienti na Slovensku před rokem 2017, kde jim skutečně některé významné léky chyběly a nebyla ani náhrada. Takové problémy tady nemáme. V České republice léky jsou, chybějící se dají nahradit a to, co se děje kolem, je panika, protože ohrožený na zdraví zatím nebyl nikdo. Pacienti ale museli někdy víc lék hledat.

Ministerstvo avizovalo, že do druhé poloviny listopadu dorazí v několika dodávkách 300 tisíc balení klasického penicilinu v tabletách i suspenzích. Deník N ale upozornil, že počty to jsou nereálné. Bude tedy mít co lékárnám dodávat?

Petr Doležal: Může tam být nějaký časový nesoulad, který nikdo z nás neodhadne. Podobně jako pacienti a lékárny i my jsme závislí na dodávkách od výrobců. Když je nemáme na regálu, nemáme co dodat. Ale pro vaši představu, přes tuzemský distribuční trh ročně proběhne 320 milionů balení léčiv. Jen z pražského skladu vychystáme denně 300 tisíc balení. Takže běžné i život zachraňující léky jsou běžně dodávány a tento proces je rychlý, strukturovaný a nastavený. Samozřejmě když dojde k přerušení dodávek od výrobce, tak se načas stane, že něco chybí, ale pak je tu spolupráce mezi lékaři a lékárníky, kteří vždy najdou nějakou náhradu. Není nutné trvat pouze na jednom typu antibiotik nebo jednom typu čípků. Tak jako všichni hráči na farmaceutickém trhu chceme i my přispět k uklidnění situace, protože panika je nebezpečná. Chceme tedy zajistit dostupnost léků každému pacientovi, protože od toho jsme tady.

Jan Rohrbacher: Panika situaci jen zhoršuje, protože přispívá k nárazovému zvyšování poptávky.

Zvyšování poptávky vám ale přece jako obchodníkům může vyhovovat…

Petr Doležal: Nevyhovuje. Za normálních okolností jsme stabilní, plánovatelný byznys. Předvídatelný, protože spotřeba léků se v čase nijak razantně nemění. Jediné, co trh rozhýbává, jsou vlny viróz nebo chřipek.

Zmiňovali jsme peniciliny. To ale není jediná položka, u níž máte problém uspokojit poptávku lékáren.

Jan Rohrbacher: Není. To samé je Endiaron. Ale to je banalita, protože je X jiných přípravků na průjem. Ale protože Češi mají rádi Endiaron, tak je z toho celonárodní panika.

Ale to asi není všechno…

Jan Rohrbacher: Samozřejmě byly problémy zejména s antibiotickými suspenzemi. Jejich dodané objemy se teď daří navyšovat. Ale i u nich je to pořád ta samá písnička, a totiž, že poptávka je vyšší než nabídka, tudíž dochází k tomu, že během jediného dne u nás ty produkty mizí, protože je ihned rozvezeme do lékáren. Ale i u nich dojde novelou zákona o léčivech ke změně způsobu distribuce podle toho, kolik jich lékárna v předchozím období skutečně vydala.

Když pomineme antibiotika a Endiaron, potíže byly také s čípky na horečku u malých dětí. Bude jich teď na podzim dostatek?

Petr Doležal: Čípky patří k lékům, které mohou vyrobit sami lékárníci. Když jsem dnes (tj. v pátek 8. září) šel na ministerstvo, zjišťoval jsem si, kolik jich dokážeme měsíčně vyrobit v naší centrální laboratoři Benu. Bylo mi řečeno, že 40 tisíc kusů. Takže tady bych problém neviděl.

Jedna věc jsou výrobní kapacity, druhá dostatek účinné látky… Zrovna u čípků v minulosti chyběla.

Petr Doležal: Účinná látka na trhu je, a kdyby došlo k nějaké nepředvídatelné situaci, jsme schopni pomoci.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček na tiskové konferenci 8. září zmiňoval, že situace je stále komplikovaná u některých antibiotických suspenzí. Máte u této skupiny léků co prodávat?

Petr Doležal: Máme co prodávat a nemám žádnou zprávu, že by ty dodávky byly ohroženy. Ale zase to berte tak, že je to příslib od výrobců, u kterého nám nezbývá nic jiného než se na něj spolehnout.

Jaký je tedy výhled na dostupnost léčby pro letošní podzim?

Petr Doležal: Věřím, že tak, jako se za covidu nasytila velkými dodávkami léčiv vysoká poptávka po paracetamolu a dalších lécích, které snižují horečku, tak to bude podobné i u antibiotik. Ve chvíli, kdy se začne vyrábět více, tak také dodávky budou vyšší a plynulejší a lékaři, lékárníci i pacienti postupně zjistí, že už není třeba žít v panice a uříznout si každý kousek pro strýčka Příhodu.

Nestane se pak po navýšení výroby třeba to, že vám léky budou ležet ve skladech, aniž by o ně byl nakonec zájem?

Petr Doležal: Toho se neobáváme. Třeba antibiotika mají pětiletou expiraci, takže v tom asi není zásadní problém. Vezmeme-li v potaz běžné plánování farmaceutického trhu, tak lékárny mají zásobu na měsíc, distributoři také mají zásobu na měsíc a výrobci většinou dovezou na půl roku. Takže při běžném stavu je v republice zásoba na osm měsíců. Pak samozřejmě nastane nějaká mimořádná situace, ale ta se časem srovná, a to tak, že vrcholy poptávky se navýšenými dodávkami dorovnají. Ale asi vám neřeknu nic nového: občas dochází, docházelo a bude docházet k přerušení výroby, k výpadkům. To se prostě v životě stává. Ale nemusí být kvůli tomu panika, protože ta, jak jsme již říkali, situaci vždy výrazně zhorší.

Výpadky léků nastávaly i před covidem, ale zvnějšku se zdá, že to největší rozkolísání trhu s léčivy nastalo až s pandemií.

Petr Doležal: Jasně, covid zmíněné potíže v podstatě znásobil. Ukázal, že systém je křehký a měli bychom podpořit snahy, které třeba vidíme v Německu nebo Rakousku a dalších zemích EU, přesunout výrobu alespoň části strategických léků blíž k pacientovi. Snažit bychom se o to měli i my, protože v zemi máme minimálně dva velké výrobce generik, Tevu a Zentivu. Za sebe bych proto očekával větší motivaci od státu, aby vyráběly nejen pro evropského, ale víc pro českého pacienta.

Proč podle vás léky chybějí?

Petr Doležal: Příčiny jsou dány historicky. Tím, že naše, tedy západní, zdravotní systémy tlačily na snižování ceny, a to zejména u masivně vyráběných produktů, tak dnes některá balení stojí méně než litr benzinu nebo dvě piva. A ačkoliv výrobní náklady šly nahoru, státy při revizích stále pravidelně regulované ceny léčiv snižují na základě koše tří nejnižších cen v EU. Zvýšených cen jsme v posledních letech moc neviděli. Pak tady hraje roli také to, že výroba účinných látek se postupně stěhovala na jihovýchod, tím pádem jsme výrazně závislejší na dodávkách z Asie. Jenže covid způsobil porušení dodavatelské řetězce a účinné látky začaly chybět. U antibiotik navíc v době covidu byla jejich spotřeba čtyřicetiprocentní, protože jsme všichni nosili roušky, takže nedocházelo k běžnému šíření viróz. Jenže výrobci plánuji výrobní kapacity minimálně s osmnáctiměsíčním předstihem, a když pak spotřeba výrazně vyskočí na 200 procent té běžné, což nikdo neočekával, nedokáží na to rychle reagovat, protože výrobu nepřesměrujete za týden. Dalším důvodem je, že cena léčiv je jiná na Západě a u nás, takže když se rozdělují léky v případě nouze, tak vám asi nemusím říkat, že menší trhy s nižšími cenami, nižší kupní silou nedostanou zrovna nejvíc…

Jan Rohrbacher: Výroba, která se plánuje třeba i rok a půl předem, je závislá na mnoha faktorech – dodávce surovin, materiálu na obal, blistrů… Souvisí to i s tím, že světoví výrobci účinných látek jsou tři a jsou vesměs v Asii. To výrobu komplikuje. Koncentrace výroby účinných látek do Číny či Indie situaci na trhu také nepomáhá, protože životní úroveň v těchto zemích se zvyšuje, takže tyto miliardové národy potřebují i více léků. Dopadem toho možná je i to, že pro Evropu se nestíhá vyrobit tolik. A pak tady jsou ještě další faktory. Třeba to, že jedna velká firma se rozhodla výrobu přemístit z Asie do Evropy, má fabriku v Rakousku, ale nemůžou do ní sehnat zaměstnance na třísměnný provoz. A to je třeba odpověď na to, proč ani v ČR není v dostatečném objemu jedna z obchodovaných značek antibiotik. Takže faktorů, které v nedostupnosti léčiv hrají roli, je více.

Někteří infektologové mi říkali, že už druhým rokem děti stůňou víc a jinak. Mají třeba častěji závažnější průběh onemocnění. To se ale propisuje i do spotřeby léků. Vy vidíte, jak se poptávka mění, ale dokážete z toho vyčíst i to, zda je to kvůli vyšší nemocnosti?

Jan Rohrbacher: Děti skutečně byly nemocné více. Viděl jsem to i u nás na firmě, kde na jaře byla doma kvůli ošetřování prakticky každá máma malého dítěte, což nebývá běžné. Proč se to děje, nechci polemizovat. Možná máme horší imunitu, protože jsme nosili roušky.

Petr Doležal: Možná se i ty patogeny chovají jinak…

A vy to vidíte na předobjednávkách a objednávkách?

Jan Rohrbacher: Ano. Vidíme to na datech spotřeby, která šla dramaticky nahoru. Ale za to nemůžete nadávat výrobcům. Ti jsou zvyklí, že se tu spotřebuje 30 tisíc balení penicilinu za měsíc. Letos půjde na trh přes půl milionu balení, což není normální. A pořád to nestačí. Ale nemůžete jim nadávat, protože ta výroba není nafukovací.

Petr Doležal: Já bych se možná jako novinář i pídil po příčinách toho, proč je u nás tak enormní spotřeba antibiotik. Lékaři je zřejmě předepisují i na běžné virózy, kde nedávají antibiotika žádný smysl.

Jan Rohrbacher: Znám rodinu, kde dítě dostalo sedmé antibiotikum v řadě. Říkám si, že to není normální. Nakonec to vyřešila operace nosních mandlí… Mně je šedesát a měl jsem antibiotika třikrát v životě.

Petr Doležal: My jsme léčili skoro všechno bez nich.

Jan Rohrbacher: Protože se vzrůstající spotřebou roste také problém rezistence bakterií vůči léčbě antibiotiky. To je obrovský průšvih, protože si skoro nikdo neuvědomuje, co to udělá za deset nebo dvacet let.

Příští rok začne platit novela zákona o léčivech. Jaké novinky přinese pro distribuci?

Jan Rohrbacher: Změní systém přerozdělování předobjednávek. Zatímco teď nemůžeme dělat mezi lékárnami rozdíly, novela to umožní. Nově to bude tak, že podle průměrné spotřeby za nějaké období, třeba předchozí měsíc či kvartál, bude existovat maximální limit pro dodávku některých konkrétních léčiv, která si u nás bude moci lékárna objednat. Je to logický krok a zohlední se v něm nově to, zda si léčiva objednává fakultní nemocnice, nebo třeba malá venkovská lékárna, která v průměru vydá v běžné situaci, když není panika, za měsíc třeba tři peniciliny. Taková lékárna si bude moci objednat maximálně tři, zatímco u FN Motol to bude maximálně 500 nebo tisíc balení. Dnes to tak nefunguje, a proto je režim dodávek nerovnoměrný.

Právě možnost dělat mezi objednávkami rozdíly se nelíbí Grémiu majitelů lékáren. Jeho předseda Marek Hampel tvrdí, že se na malé lékárny fakticky u některých léků nedostane, protože je předběhnou řetězcové a velké lékárny.

Petr Doležal: Nedodávat léky do malých lékáren by z naší strany byla velmi krátkozraká obchodní politika a poškozování pacienta. Dva největší lékárenské řetězce sice obsluhují již přes polovinu trhu, ale nemohou být ve všech městech a vesnicích. Už nějakou dobu v branži jsme a chceme v ní ještě nějakou dobu zůstat.

Vše, co vám výrobci prodají, jde tedy do lékáren? Není nic, co by vám distributorům zůstalo „za nehty“ pro vaše lékárny?

Petr Doležal: Ne, to ani nesmíme. Nakonec to, zda dodáváme rovnoměrně a neupřednostňujeme vlastní síť, u nás ověřoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A to se potvrdilo. Tržní data společnosi IQvia jasně ukazují, že u chybějících produktů a skupin typu Nurofenu nebo penicilinu se neřetězcové lékárny předzásobily a měly dost těchto léčiv, protože nákupy u nich rostly rychleji než u těch řetězcových.

Novela zavádí výrobcům některých léčiv povinnost držet si zásobu pro český trh. Ale tuto povinnost budou mít i distributoři. Jste na ni připraveni?

Petr Doležal: Novela zavádí dva typy zásob. Jedny budou u léčiv, které jsou strategické. Tam půjde o několik desítek položek. A u nich by zásoby měly držet výrobci spolu s distributory. Kterých léčiv se to bude týkat, ale zatím nevíme, protože některé bude definovat i HERA (evropský Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, pozn. red.). Žádný seznam ale zatím nemáme. Druhý typ zásob bude u léčiv, které mají tzv. dočasně omezenou dostupnost. Připravit se na tyto změny úplně nedá. Máme samozřejmě dostatek prostoru na to, abychom to udělat mohli. Ale právě schvalované novele zatím chybí finální znění a také upřesňující prováděcí předpis. Řada velkých výrobců má celoevropské huby, kde ty zásoby, případně rezervy mají. A oni to mohou skladovat v nich, nebo to skladovat u nás. Takže s řadou z nich o tom jednáme.

Ing. Petr Doležal
Generální ředitel PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o., jednatel BENU Česká republika, s. r. o., a místopředseda představenstva zájmové Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Ing. Jan Rohrbacher, MBA
Výkonný a obchodní ředitel Alliance Healthcare a předseda Asociace distributorů léčiv AVEL.

Rozhovor na webu Vitalia.cz